Den čtvrtý - úterý

15.08.2018 08:55

ÚTERÝ se neslo ve znamení velmi brzkého vstávání. Nebojte, jednalo se jen o skupinu instruktorů a výrostků! Asi takhle – sensei přišla s nápadem asi ve 23.00 a skoro do 01.00 ho vysvětlovala, aby z ní vypadlo, že ve 03.00 vstaneme a půjdeme to připravit….super, fakt super ta naše sensei. Vše deklarovala tím, jak se na to velcí těší. A vskutku, tak nadšené mladé jinochy, kteří bleskurychle s úsměvem ve 03.30 skákají z postele jsem ještě neviděl. A stále nevidím! Po krátké instruktáži ve 04.00 vypukla hra a docela jsme se pobavili. Hru jsme nazvali útěk z Alcatrazu a připravujeme její vylepšenou variantu na některý z večerů i pro ostatní členy tábora.

Zatímco pro některé nastalo dospávání, jiní už zase fárali a nastala rozcvička, jejíž otěže převzala sensei Leonka, pro kterou heslo typu běhej rychleji, skákej výš a házej dál, je pouze odrazovým můstkem. A když už nemohli, dala jim ještě jednu malou soutěž. Jeden z nich si dokonce vysloužil takové ostruhy, že, pokud bude chtít, může jednu hru absolvovat mezi těmi největšími.

Počasí bylo tak akorát, proč tedy zahálet doma. Zahráli jsme si Člověče nezlob se, kde nechyběly věci typu žízeň, dřina, pot, pálení ve stehnech, uklouznutí, úsměv a vítězství. A protože jsme sem přijeli i pro pásky, před obědem samozřejmě nácvik. A pěkně zostra, techniky je třeba nejen znát, ale odházet, odházet, odházet a zase odházet. Zbití a znavení absolvovali vydatný oběd a hned bylo zase dobře. Následovala hra Čísla a znovu na žíněnku!

Ani zápas s neposednou večeří některé neodradil v dalším nácviku, který trval do pozdních večerních hodin. Výsledkem je další udělený pásek.

Pro pobavení připojujeme hlášky posledních dní:

- sesei, zavážeš mi boty?;

- sensei někdo mi tam já jsem to vylil pití;

- já to vyšplhám bez rukou;

- sensei, můžu hadr?....na stůl, nebo na zem?...na mlíko!

A dnešní méény: Budišovské MÉÉNY 2018-4.pdf

Zpět